Jak si vybrat zvukovou kartu?
Rád bych ti pomohl utřídit některé výrazy a ukázat, které parametry by měli být pro tvou zvukovou kartu zásadní.
Budeme se bavit o poloprofesionálních zvukových kartách určených do domácích studií. Multimediální karty jako je např. Soundblaster apod. necháme doma, stejně tak se vyhneme i profesionálním zvukovým kartám.
Pokud si projdeš nabídku zvukových karet u nás na e-shopu, určitě si všimneš uvedených technických parametrů, obsahující různé odborné výrazy. Pro lepší orientaci ti některé výrazy vysvětlím:
A/D D/A převodníky
Dalo by se říci, že se jedná o srdce zvukové karty. Převádí analogový signál do digitálního a obráceně. Pokud budeš nahrávat např. elektrickou kytaru, záleží na převodnících tvé zvukové karty, jak moc kvalitně si s přijímaným signálem poradí. Díky převodníkům zvládá karta pracovat s různým rozlišením bitové hloubky a samplovací frekvence.
Bitová hloubka
Každý zvuk, který je z analogu převáděný na digitál je přepočítáván přes bitovou hloubku.
Tento údaj u zvukových karet ti ukáže kolika bity může být definována úroveň signálu tvého zvuku.
Obeně platí, že čim větší bitovou hloubku bude karta zvládat, tím více bude zvuk detailnější.
Domů by měla stačit 16 bitová hloubka. Nicméně pokud jsi pro kvalitnější studio, doporučuji zakoupit 24 bit.
Samplovací frekvence
Je udávána v Hz. Zase platí, že čím větší hodnota, tím lepší, čistší a kvalitnější je zvuk.
Příklad: telefonní linka má samplovací frekvenci 11 kHz, zvukový standard audio CD je 44.1 kHz, ale v některých profesionálních studiích mohou zvuky dosahovat až 192 kHz.
Standardní je tedy 44.1 kHz, ale pokud budeš schopen najhrávat v lepší kvalitě, a poté konvertovat do nižsí, je to jen tvé plus.
Dynamický rozsah
Určuje se v dB a čím vyšší je hodnota, tím lepší je reprodukce zvuku. Při nízkých hodnotách dochází ke zkreslování reprodukce vyšších či nižších tónů.
Odstup signál / šum
Udává se v dB. Určuje poměr mezi reprodukovaným signálem a zbytkovým šumem ze zesilovače. Opět platí, že čim větší odstup, tim čistší je zvuk.
Frekvenční rozsah
Udává schopnost tvé zvukovky pracovat s různými frekvencemi zvuků. Basa spadá do nízké frekvence a např. vysoké tóny piána spadají do vysoké frekvence. 20 Hz až 20 kHz je standard, které je naše ucho schopno rozpoznat.
ASIO
Softwarový ovladač. Pokud se chystáš koupit kartu bez ASIA, rychle ruce pryč. Pokud nemá karta ovladač napsaný specilně pro ni, dosahuje větší latence, jelikož komunikace probíhá přes multimediální ovladač DirectX. Pokud má karta ASIO ovladač, komunikace probíhá přímo a výrazně tak zvyšuje celkovou odezvu systému.
Základní pojmy máme vysvětlené, dále je důležité utřídit si typy zvukových karet:
PCI – na základní desce
Tyto karty se vkládají přimo do základní desky. Jejich nevýhodou je, že můžou zachytávat okolní šum počítače a ztrácí tak na kvalitě produkce.
Dalším typem PCI karet jsou ty, které vložíte do základní desky, ale převodníky máte umístěné mimo počítač. Čili kvalita produkovaného zvuku opět roste.
USB – karty připojované k počítači pomocí USB portu
V dnešní době vcelku oblíbené karty. Díky externímu umístění karty (a tedy i převodníků) dosahují čisté reprodukce zvuku v rámci svých možností.
Dalším typem může být USB karta míšená třeba s MIDI klaviaturou.
Někteří lidé se obávají, že tato karta díky různorodým funkcím ztrácí na sv= kvalitě, což ze své vlastní zkušenosti nemohu potvrdit.
USB zvukové karty
Firewire
Je další možnost připojení k počítači. Firewire bylo vyvinuto za dob USB 1.0 jelikož si uživatelé stěžovali na malý průtok dat pomocí USB. Dnes je každý počítač vybaven portem USB II, který zajišťuje i větší prostupnost dat. USB – 480 Mbps a Firewire 400 Mbps. Je tedy vidět, že USB i Firewire si mohout směle konkurovat a už dnes nezáleží jestli si pořídíš USB II nebo Firewire konekci.
FireWire zvukové karty
Technické parametry a typy karet máme za sebou. Nyní je dobré si položit některé základní otázky:
1. K čemu chci, aby mi zvuková karta sloužila?
Tady bych se zamyslel nad tím, jak moc blízko mám k muzice. Záleží jaké možnosti a periferní vybavení potřebuji připojovat. Pokud má tvorba směřuje spíše k MIDI datům, volil bych kartu obsahující MIDI vstupy a MIDI výstupy. Pokud hraju na elektrickou kytaru volil bych kartu s HiZ vstupy. Pokud nahrávám vokálové stopy, karta s phantomovým předzesilovačem se bude určitě ke kondenzátorovému mikrofonu hodit. MIDI vstupy / výstupy směrem do počítače už mohou být taktéž pohodlně nahrazeny usb propojením směrem od tvého kontroleru do počítače.
Volba je na tobě. Dále se určitě koukni kolika vstupama a výstupuma oplývá tvá vyhlídnutá karta a jaké jsou to typy. Někteří z vás mají možná notebook a tak by se jim hodila karta externí.
2. Kolik chceš investovat?
Obligátní otázka, kterou asi řeší každý z nás. Jako vždy je dobrý být střídmý, porovnávat produkty a případně se nebát připlatit si za kvalitu, protože zvuková karta ti může skvělě posloužit i na několik let.
3. Tvoje současné možnosti produkce a možnosti do budoucna.
Jak jsem uvedl výše, je lepší si vše více promyslet, jakým směrem se bude ubírat tvoje budoucí tvorba. Poté si podle toho zvukovou karut pečilvě vybrat, abys za rok nezjistil, že vlastně potřebuješ jinou.
Možná ti poslední tři body přišli běžné a divíš se, proč jsem se o nich zmiňoval, ale věř mi, že bys na ně při výběru zvukovky měl pořád myslet a navzájem je analyzovat
   |
